FUNKCE(neobsahují verze 1.8 Basic a 1.9 Standard)

Funkce (kombinace kláves <SHIFT><F>) umožňují výpočet a grafické znázornění průběhu následujících souborů funkčních dat.

F - délka domu	U - hodinový úhel prvku
D - deklinace planet	R - průvodič planet
L - ekliptikální geometrická délka prvku	B - ekliptikální geocentrická šířka prvku
M - rozdíl délek dvou prvků	T - trojkombinace délek prvku
W - optimalizace dvou prvků vůči radixu	O - optimalizace tří prvků vůči radixu
V - vertikální slapové zrychlení	H - horizontální slapové zrychlení
C - rychlost ekliptikální geocentrické délky prvku	S - délka funkcí F, L, M, U, T ve stupních nebo v sinech

Vysvětlení k funkcím:

Funkce W a O - optimalizace dvou, eventuelně tří prvků na radix. V daném časovém rozmezí zobrazí průběh minimálních odchylek zadaných tranzitujících planet od nejbližších planet základního horoskopu. Hodnota funkce je vyjádřena přirozeným logaritmem součtu kvadrátů těchto minimálních odchylek. Dvojnásobné, eventuelně trojnásobné tranzity jsou pak významné již při hodnotě této funkce 1 a méně (úhly mezi tranzitujícími a radixovými planetami jsou v součtu menší než 2°). Na diagramu dole jsou červeně uváděny zápisy tvaru, například: PL ® Lu, což znamená, že tranzitující Pluto je v konjunkci se základní radixovou Lunou.

Funkce V,H - vertikální a horizontální slapové zrychlení. Je uváděno v relativních jednotkách, absolutní hodnoty těchto zrychlení se pohybují řádově okolo desetimilióntiny zemského gravitačního zrychlení, které činí 9,81 m/s².

Funkce U - hodinový úhel. Je vyjádřen jako rozdíl místního hvězdného času a rektascenze prvku. Je vyjádřen v hodinách (eventuelně funkcí sinus).

Funkce S - slouží jako přepínač pro vyjádření délkových funkcí ve stupních (zobrazení je nespojité) nebo funkcí sinus (zobrazení je spojité).

Pokud vstupujeme poprvé do FUNKCÍ,objeví se nejprve panel se ZADÁNÍM FUNKČNÍHO SOUBORU, v němž najdeme návrh na pojmenování

Pokud ho odsouhlasíme, nebo přejmenujeme, objeví se panel ČASOVÉ ROZMEZÍ

Zadáme časové rozmezí, potvrdíme a můžeme sledovat průběh výpočtu. Pak se objeví obrazovka ZVOL VELIČINU GRAFICKÉ ZOBRAZENÍ.

Zvolíme třeba H = horizontální slapové zrychlení a V = vertikální slapovézrychlení a na obrazovce spatříme příslušné grafy

Pokud jsme již FUNKCE použili a vracíme se k nim, objeví se nejprve panel VÝBĚR FUNKČNÍHO SOUBORU

Po vybrání příslušného souboru se objeví panel ZADÁNÍ FUNKČNÍHO SOUBORU, který potvrdíme, nebo přejmenujeme. Název musí mít příponu .FNC. Pokud jsme ho potvrdili, objeví se panel ZPRACOVÁNÍ FUNKČNÍHO SOUBORU

Pokud zvolíme POUZE ZOBRAZENÍ, dostaneme se přímo k obrazovce ZVOL VELIČINU PRO GRAFICKÉ ZOBRAZENÍ. Pokud zvolíme VÝPOČET A ZOBRAZENÍ, objeví se opět panel ČASOVÉ ROZMEZÍ a funkčí soubor se počítá znovu.

Funkce nalezneme v menu VÝPOČTY pod stejnojmennou položkou (klávesy <SHIFT><F>).

Jestliže v tabulce ZPRACOVÁNÍ FUNKČNÍHO SOUBORU zaškrtneme VÝPOČET A ZOBRAZENÍ,

funkční soubor zadaný v následujícím časovém rozmezí bude vypočítán v zadaném hodinovém inkrementu. Chceme-li vypočítat data v jednodenním kroku, zadáme inkrement 24 hodin. Chceme-li vypočítat data funkčního souboru pro každý 10. den, zadáme inkrement 240 hodin apod.

Čím přesnější, tedy častější výpočty, tím rozsáhlejší soubory a tím delší doba výpočtu a nároky na paměť jsou. Jestliže chceme vypočítat funkční soubor pro 1 rok den po dni, potřebujeme mít k dispozici asi 400 kB volné paměti na disku.

Tyto už jednou vypočítané funkce ukládáme pod předem zvolenými názvy a můžeme je kdykoliv z paměti vyvolat tak, že zadáme jméno souboru pro funkční data příslušného, už kdysi vypočítaného souboru a v tabulce ZPRACOVÁNÍ FUNKČNÍHO SOUBORU zvolíme POUZE ZOBRAZENÍ, jinak se soubor začne opět počítat.